3

SK8NZ aneb SKATEBOARDING VŠEHO DRUHU NA DRUHÉ STRANĚ SVĚTA

Cestování k longboardingu prostě patří. Své o tom ví i můj brácha – Erik aka YaKnow? Procestoval svět s prknem v ruce. Ať už skejt, longboard nebo surf, prostě jede. Nemusíš mít zrovna v plánu vydat se tam taky, aby to pro tebe bylo zajímavý. Pokud si chceš jenom udělat obrázek, jak to tam asi z pohledu takovýho kočovníka vypadá, dej si tenhle článek, stojí to za to!

SK8NZ aneb SKATEBOARDING VŠEHO DRUHU NA DRUHÉ STRANĚ SVĚTA

Přemýšleli jste někdy jak pak to vypadá s ježděním na prkně na druhé straně planety? Určitě ano. Dopídili jste se ale něčeho? Asi ne. Někdy je to těžké vyšťourat něco užitečného na internetu a proto přináším tenhle článek, jelikož jsem tam strávil nějaký čas a měl možnost se některých kopců, skateparků, akcí a lidí dotknout. Ovšem hned na začátku musím vyvést z omylu všechny ty, kteří se nechali zmást už na základní škole, že řeč není o Austrálii, ale o Novém Zélandu maorsky nazývaného Aotearoa ( země dlouhého bílého oblaku) a pro skejťáky “Gnartearoa: Land of the long, wide board”.

Naše první město po příletu na Nový Zéland byl Auckland a jedna z prvních věcí co se jízdy na prkně týče, byl nádherný a dlouhý cruise z centra města po pobřeží, kolem aquaria do Mission Bay a zpět. Podobných tady musí být o dost více, ale to už je na každým si najít místní síť cyklostezek. Po procházce tímhle městem mi bylo okamžitě jasné, že musí mít nějakou komunitu, jelikož všudepřítomné kopce byly prostě perfektní na slides. No a jelikož jsem sám skejťák tělem i duší a tím pádem klasicky začínal na streetdecku, tak musím doporučit skatepark ve Victoria parku nedaleko od centra – nádherná betonová plazza s přilehlým bazénem a maorským vyřezávaným sloupem uprostřed.

AucklandVictoriaPark (640x480)

Auckland Victoria Park

                Po pár dnech v největším novozélandském městě jsme se přesunuli do Hawke´s Bay a města Hastings. Hastings jako takový je spíš síť pravoúhlých silnic, ale jen o kousek dál v přilehlém Havelock North už se dějou věci. Čas od času se tady scházejí kluci na Slide Sessions ale i na sjezd kopců. Jeden z kopců, který by neměl zkušený skejťák minout je určitě Te Mata Peak, který ale doporučuju ve více lidech kvůli hlídání nepřehledných serpentýn se strmýma mezema. Sám sem si tuhle jízdu dal, ovšem jen poklidným carvingem a né jako bezmozek a jeden z nejrychlejších českých jezdců Evžen Mašát, který to regulérně zbombil a dokonce to má zachycené profi kamerou a ke zhlédnutí na netu. Tenhle kopec rozhodně stojí za návštěvu ať už ho hodláte dát dolů na prkně a nebo ne, jelikož výhled odsud na Tichý oceán a samotné pohoří je opravdu dechberoucí. Za zmínku určitě stojí i jeden z nejlepších a asi nejmodernějších betonových skateparků na Novém Zélandu v Hastings. Překážky zde jsou úplně jiné až futuristické a lines které si můžete najít tím pádem nekonečně mnoho. V neděli tady hrávala i muzika z místní security budky pěkně nahlas což bylo parádní.

Hastings (640x480)

Hastings

                Dalším zajímavým městem pro longboarďáky je bezpochyby nedaleký Napier, který leží přímo na pobřeží, má nádherné plážové promenády na cruise a mezi svými poměrně nově vystavěnými domy v Art Deco slohu skrývá spousty kopců, kde se téměř pořád něco děje. Podrobnější informace o slide sessions a kopcích vám prozradí “Hawkes Bay Longboard Society”, která se zabývá situací pravě v Hawke´s Bay a zahrnuje tak převážně Hastings, Havelock North a Napier. Kdo by měl chuť si zařádit ve skateparku tak může navštívit jeden dřevěný zpoplatněný přímo u vody a nebo zajet to oldschoolového betonového do čtvrti Taradale.

Napier (640x480)

Napier

                Naše novozélandské dobrodružství nás dovedlo na místo, které by nikdo neměl minout, když už tady bude, a to Tongariro National Park se svými třemi sopečnými vrcholky ( Mt Tongariro, Mr Ngauruohe a Mt Ruapehu), tyčícími se uprostřed ostrova. Jen pro zajímavost Mt. Ngauruohe, též nazývaná jako Mt Doom je Hora Osudu z trilogie Pán Prstenů. Ale jelikož je tenhle článek o skateboardingu ve všech jeho podobách tak se zastavíme do vesničky Whakapapa, což je i zimní středisko na Mt Ruapehu, a odsud po troše pushování zatuckujeme a pojedeme na longboardu dobrých pár kilometrů dolů po nádherné široké silnici s mnoha prostornými zatáčkami a výhledem k nezaplacení až dolů. Stejně jako předchozí Te Mata i tenhle kopec jsem si dal ovšem znovu, né tak svižně a zhurta jako “Evža”, jehož jízdu můžete také najít na Vimeo. Dokonce jsem se dopídil toho, že se zde pořádají freerides někdy v březnu a letos dokonce závod pořádaný IDF. Pokud se budete nacházet v okolí téhle hory v zimě, což zde znamená červenec/srpen doporučuju snowboarding. Sjezdovky jsou poseté ostrými, černými, lávovými šutry jelikož je Ruapehu pro Maory posvátná a nesmí do ní být zasahováno. Jezdit je ovšem dovoleno téměř všude i mimo sjezdovky, takže si na svoje přijde úplně každý.

Mr Ruapehu cruise (640x479)

Mt Ruapehu cruise

                V dálce, na dohled z Whakapapa village je Taranaki, nádherná kuželovitá hora na západním pobřeží, u níž leží město New Plymouth, které jsme navštívili hlavně kvůli jeho poloze na začátku Surf Highway 45 a zastavili se tam na 11km cruise po Coastal Walkway tentokráte na pobřeží Tazmánského moře. Stezka se hezky vlnila, stoupala a klesala, příroda se pozvolna změnila na město – příjemná projížďka.

NewPlymouth (640x480)

New Plymouth I

NewPlymouth1 (480x640)

New Plymouth II

                Hlavní město Zélandu jsme samozřejmě nemohli nechat bez povšimnutí a po projížďce autem mi bylo okamžitě jasné, že tohle město je pro longboarding jako stvořené. Kopcovitá poloha, silnice, které se kroutí do zatáček a nejsou jen čtvercovou sítí jako některá jiná, znamenají, že tady musí být parta šílenců na prknech. Sám jsem si tady žádný kopec nedal, ale co a jak se dá zjistit přes “W.L.A (wellington longboard association)”. Pro ty co by se chtěli jen trochu projet, doporučuju projížďku po nábřeží vedoucí přímo z centra města, kolem úžasného muzea “Te Papa Tongarewa” tak daleko jak se komu bude chtít. Streetskaters by neměli zapomenout na skatepark ležící taktéž vedle muzea s jedním poměrně hlubokým bazénem ve kterém se každoročně odehrává “Bowl-a-Rama” což je slezina legend jako Steve Cabalero a spol.

Wellington (640x480)

Wellington

                Po návštěvě Wellingtonu nás nedlouhá, ale nádherná plavba trajektem skrz Queen Elizabeth sound dostala na jižní ostrov a otevřela tak další kapitolu našeho cigánského života. Necelých 200km od přístavního města Picton na východním pobřeží leží surfové městečko Kaikoura o kterém se mnozí z vás mohli dočíst v mém minulém příspěvku a tím pádem i o Kaikoura Longboard Festivalu. Tahle akce trvala od soboty do neděle, zahrnovala, downhill závod, slide jam a slalom. Jelikož je to jeden z mála závodů na NZ pořádaných, sjel se sem téměř každý, aby změřil svoje síly s ostatními. Okolí je nádherné, vlny jsou perfektní na surf a skatepark v městečku po odmetení veškerých větviček taky dobrý.

WaihiBeach (640x481)

Waihi Beach

                O pár hodin dál níže na pobřeží se nachází 2. největší město Nového Zélandu Christchurch, které je v tuhle chvíli po zemětřesení a záplavách téměř srovnané se zemí a kde i přes to je, dalo by se říct, hlavní centrum longboardingu jižního ostrova. “Garden City Sessions” je nejlepší místo kde se dozvědět, kterej kopec je zrovna dobrý najít a jak se dostat mezi tyhle skejťáky, kteří na mě v Kaikuře udělali opravdu dobrej dojem už po prvním potkání – dobrý týpci. V tomhle městě jsem na prkno nestoupl, jelikož jsme jenom projížděli, ale scéna je tady silná čemuž naznačovaly i výsledky z Kaikoury.

Dunedin (640x479)

Dunedin

                Na našich cestách jsme se dostali na různé kopce, ale problémem Zélandu je hodně často velice hrubý povrch, což člověk těžko chápe, než se na něj na prkně postaví a další věc je, že silnice jsou hodně frekventované a ideální by bylo dát si to ve více lidech nebo s nějakým checkem v zatáčkách. Sám jsem si pár kopců dal ovšem převážně ty co jsem znal z každodenního ježdění kolem do práce a zpět. Co se skateparků týče tak jsou skoro v každé i sebemenší vesnici (některé dny se mně podařilo pojezdit i ve 4 různých) a ty nejlepší z nich už jsem zmínil. Co je v téhle zemi opravdu skvělé je, že zima tady není tak tuhá jako u nás, což znamená, že pokud člověk jezdit chce, tak může víceméně celý rok.

HastingsPoza (640x480)

Hastings II

                Doufám, že tenhle článek pomůže budoucím cestovatelům s prknama si Zéland užít. Každopádně je potřeba výše zmíněné brát čistě jako osobní tipy z vlastní zkušenosti, spíš než kompletní průvodce Nového Zélandu na prkně…take it easy…hang loose!

 

                                                                                                                                                             YaKnow?

Odkazy na fb:

NZ – Gnartearoa: Land of the long, wide board

Auckland – A.L.S(Auckland Longboard Society)

Hastings, Napier – Hawkes Bay Longboard Society

Wellington – W.L.A (wellington longboard association)

Christchurch – Garden City Sessions

Distibuce atd. – Ultimate Boards

Kaikoura LB Festival – Ultimate Boards Presents: Kaikoura Longboard Festival 2015